Věda je propracované poznávání, vycházející z pozorování, experimentu nebo rozmýšlení.
Propracované znamená, že se nejedná o nahodilý proces pracující na první dobrou s tím, jak se zrovna člověku věci jeví. Podstatou vědy je vědecká metoda, která vychází ze zkoumaného objektu a tedy je rozdílná podle vědeckého oboru, respektive zkoumaných objektů a procesů.
Vědeckou metodou rozumíme sadu procesů, které na sebe navazují, s cílem maximalizovat objektivní, pravdivé a co možná nejpřesnější poznávaní reality v celém jejím kontextu. Ze získaných a vyhodnocených dat následně formulujeme hypotézy nebo popisujeme teorii.
Jak ilustrujeme obrázkem výše, metoda je zásadní. Když se budete dívat na obrázek z jakéhokoliv úhlu nebo vzdálenosti, budou se vám přímky jevit různě velké. Teprve při použití správné metody, např. přeměření pravítkem, dojdete k závěru, že jsou objekty stejně velké a jejich rozdílná velikost byla jen klam.
Vědecké metody jsou zásadní záležitost každého zkoumání. Také ony jsou předmětem vědeckého bádání. Při použití nevhodné metody můžeme dojít k zavádějícím i zcela nepravdivým závěrům, ale i takové se nám mohou jevit jako logické a správné!
Musíme volit a zkoušet vhodné nástroje, podle toho, co chceme zkoumat. Například obyčejné mikroskopy a dalekohledy fungují dokonce podobně, ale rozhodně se nedají zaměňovat.
Věda v Hloubce a Šířce
Věda také znamená stále hlubší chápání a pronikání od povrchního poznávání, pozorování a prožívání k jejich příčinám a širším souvislostem.
U uvedených ilustrací to je celkem jasné. Náročnější to je u jevů složitějších, skrytějších případně vyloženě komplexních. U takových je stěžejní znalost základních, mnohokrát ověřených principů či skutečností, přehled o různých metodách výzkumu a jejich slabinách atd. Proto je třeba docela nekrátce studovat, než je člověk schopný správně vyhodnocovat a poznávat složité jevy a souvislosti. To platí ve vědě obecně, více ve vědách humanitních, ještě více v pestré lidské psychologii nebo tajemné spiritualitě. Věda vždycky staví na dříve ověřeném či opakovaně ověřovaném poznání jevů jednodušších. Věda je o vhodně volené poznávací (vědecké) metodě a správně zvolených nástrojích; a především o neustálém ověřování, zpochybňování, zkoušení a hledání, ale taky o hledání vztahů a souvislostí napříč jednoduchými jevy, které v okolní realitě tvoří složité a komplexní systémy.