Existuje teorie, skupiny lidí, které vědecké poznání zpochybňují, jiní je adorují a jen málo lidí přiznává, že vlastně nerozumí. K tomu ovšem přispívá nepůvodní používání některých slov a zaměňování jejich významů.
Popsali jsme co je věda a jak funguje. Výsledkem vědeckého bádání jsou nové teoretické poznatky ověřené praxí. Samozřejmě každá teorie popisuje jen svou část světa a tak je každá platná jen nakolik je úplná. Zjednodušené teorie (obzvláště pro veřejnost) nejsou úplné a tedy ani zcela platné. Ale úplná teorie je vždy v souladu s praxí. Neplatí, že bychom mohli mluvit o rozdílné teorii a praxi v téže záležitosti. Pak se totiž nejedná o teorii!
(zkušenos) praxe = teorie (popis zkušenosti)
▼
domněnky (k ověření) hypotézy
Příklad teorie
Když vrták teoreticky vyvrtá sto děr, ale prakticky jen dvě, je rozdíl nejspíš ve špatném východisku. Teorie je příliš zjednodušená. Prostě neodpovídají podmínkám, ve kterých je ověřená. Konkrétně: z praxe vrtání do dřeva se při mnohých pokusech zjistilo, že vrták zvládne udělat průměrně sto děr, pak se zlomí. Teorie je tedy jasná, i když dosti zjednodušená (zkreslená). Když stejnému vrtáku změníme podmínky a zavrtáme do hliníkového plechu, uděláme dvě díry a vrták zlomíme. Obě teorie, založené na praxi, jsou docela jasné i se svými nedostatky (zkreslením a zjednodušením).
Když vás někdo obeznámí s první teorií, ale využijete druhé podmínky, budete se divit, co je to za mizernou teorii. Ale problém není v ní, ale úplně jinde. U uvedeného příkladu je to opět docela jasné a transparentní. Bohužel ve skutečnosti jsou naše záležitosti jednak komplikovanější, ale především jsou vždy částečně skryté. Tak se nám mohé teorie zdají špatné, ale ve skutečnosti je jen aplikujeme v odlišných podmínkách.
Nepřečetli jsme teorii celou („do dřeva“)?, nebo vrtáme do mokrého jiného, tvrdého dřeva se suky místo měkkého a suchého? Ale to zmiňujeme pro ilustraci stále celkem zjevné, jednoduše zjistitelné rozpory. U záležitostí komplexnějších nebo skrytějších, jako jsou psychické a duchovní procesy, je to všechno mnohem složitější.
Hypotézy
Pokud očekávání vyplývají z dřívějších zkušeností (praxe), ale podmínky jsou odlišné, nemůžeme mluvit o teorii, (nemáme pevný základ např. v pozorování, na kterém ji vystavět), ale o hypotézách. Když vrták použijeme v měkkém dřevu úspěšně stokrát, můžeme hypoteticky předpokládat, že vydrží třeba sedmdesát vrtání. Když to prakticky odzkoušíme, můžeme získat teoretické závěry. Bez praktických dat můžeme stavět jen hypotézy, nikoliv teorii. Ta potřebuje mít pozorování či odzkoušení, prostě praxi. Oproti tomu hypotéza je formulování nějakého předpokladu. Vychází z podobných, ale odlišných podmínek. Ty jsou neověřené, před získáním dat. Teprve po ověření se stává teorií.
Bohužel se v běžném hovoru nepoužívají tyto pojmy zcela správně, jak jsme avizovali třeba výše na zaměňování teorie a hypotézy. Je užitečné při naslouchání rozlišovat, kdo vám co říká; případně proč vám to říká. A pokud chceme hovořit o výsledcích nějakých výzkumů a studií, je potřeba říct všechno, ne jen závěr. Za jakých podmínek a jakými metodami výzkum proběhl? A samozřejmě, čím je bádané téma složitější, komplexnější nebo skrytější (např. psycho-spirituální záležitosti), tím spíše musíme být pozorní i k drobným odchylkám ve slovech, v metodě nebo i výkladu závěrů.