Když se řekne bůh, každý si můžeme představit něco jiného. Je to jednoduché slovo, které každý z nás rozkrývá (či naplňuje) svým hledáním a vnímáním. Bůh ovšem je jaký je, a naše poznání či představy ho nijak neomezují, nemění ani neformují. To, co naše představy mohou omezit je porozumění mezi lidmi a formování chování nás samotných.
To jak vnímáme Boha a mluvíme o něm souvisí s našimi zkušenostmi a s naším sebepojetím. Náš sebeobraz je propojen s naším obrazem boha. Podobně působí na vývoj našich představ o bohu kultura a (duchovní) lidé z našeho okolí .
Jaký je bůh, kterého vyznává nějaká skupina, poznáme nejlépe právě podle jeho následovníků. Jak žijí vztahy (k sobě, k druhým), jaké vyznávají hodnoty a jak se tyto promítají do jejich činů. Musíme to brát s rezervou, důležitý je cíl, jakým jsou vyznavači nasměrováni, jelikož k dokonalosti svého vyznání se málokdo dostal.
Jméno Boha
Jakým způsobem boha pojmenováváme je důležité jen do určité míry. Částečně je to podmíněno jazykově, částečně kulturně. Pokud budeme používat nějaké konkrétní jméno, riskujeme přihlášení se k všeobecné představě spojené s tímto jménem. Podobně jako u obecného pojmu bůh, můžeme narazit na různá předporozumění a nedorozumění.
Například, když budeme používat jméno Adonaj, budou naše představy konfrontovány s posluchačovými představami boha židovského. Když budeme mluvit o Hospodinu nebo Ježíši, budu narážet na předporozumění a domněnky o bohu křesťanů. Když budeme používat jméno Iluvatar nebo Eru, mohou si to lidé spojovat s fantasy literaturou, podobně jako s různými mytologiemi si spojují jména Ódin, Zeus…
Uvedená jména dáváme bohu či bohům osobním, ale jsou mezi námi lidé, kteří vnímají boha neosobně, jako nějakou sílu, vesmír nebo energii…
Mluvit a psát o bohu je tedy dost složité a nebezpečné, protože můžete narazit na spoustu nedorozumění. Jinými slovy bychom vás chtěli v prvé řadě povzbudit k naslouchání a kladení dotazů, než se dopracujeme ke společnému pochopení o čem/kom je řeč.
Když budeme bedlivě naslouchat jeden druhému, vyhneme se nebezpečí pomíchání použitých pojmů. Nechceme si udělat svou představu o Bohu, ale naslouchat a porozumět zkušenostem druhého a tak se posunout k Pravdě.